Stará,
opotrebovaná a unavená odpocívá
Praha na kopcích rozprostirajicich se podél
reky Vltavy.
Praha preila svetové války nepokozená,
pokud se procitají jen stavby a ne lidé.
Ale presto to nekdy vypadá, jako by se mesto
chtelo zrítit kazdou chvilku. Po stoletích
stálých okupací se Praané
stali k návstevníkum zdrenliví.
Presto je ale Praha jedno z nejkrásnejsích,
nejnapínavejsích a nejmilovanejsích
mest v Evrope.
O Praze rekli: Ibrahim Ibn Yakub, arabský obchodník
v 9.století "Praha je nejdulezitejsí
obchodní stredisko ve slovanských zemích.
Rusové a obchodníci z Krakova tam vyjmenují
se idy, Turky a Araby jejich bobrí a jiné
drahé koeiny za zboí
z orientu".
Cosmas, první ceský historik z 11.století
napsal: "Krásu Praského hradu
a také mnoho jejích dalích
kamenných staveb nepredcí nic ze ádných
mest".
Rudolph, papeuv nuncius, rekl v roce 1350: "Je
málo zemí na svete, které se mohou
pochlubit s tak krásným mestem. Já
si dovoluji tvrdit ze hlavní mesto Cech predcí
svou krásou jak Norimberk, Varavu tak i
Kolín n.R. Já si nejsem jistý ani
tím, jak by Rím, Benátky anebo
Florencie obstály v konkurenci s touto perlou
Evropy."
Pape Pius II. ve 14. století: "Královna
mest".
August Rodin, francouzský sochar, 18. století:
Rím severu."
Petr Cajkovský napsal do svého deníku
po jedné návsteve Prahy: "Být
v tomto meste je okamik dokonalého scestí."
Richard Semerda, turista, navstivil Prahu v posledních
dvaceti letech ji mnohokrát: "Praha
je stav mysli, který mé nedá zapomenout".
A podobných citátu je hodné.
Nastesti se tomuto krasnemu mestu témer uplne
podarilo uniknout nicení v druhé svetové
válce. Jen málo budov bylo zniceno, mezi
nimi cást staré radnice. Nedá se
poprít, ze Praha cástecne vypadá
dost optrebovaná, obvzlást proto, ze v
letech 1339 - 1980 se málo budov opravilo a zrenovovalo.
Ale v posledním desetiletí se do renovace
Prahy investují velké cástky a
hodné práce. Rozdíl mezi Prahou
dnes a Prahou pred peti lety je viditelný. Staré
domy se opravují a snaha je dát starou
Prahu a její centrální cásti
do puvodní podoby.
Zní Vám slovo Prag moc tvrdé, více
jako neutrum ne femininum? V cetine se tomuto
slovu lehce rozumí:
-Praha.
Zní
to jako zena a mekce, jako noc a láska.
Co Vám o ní mohu jete napsat?
Moná ze se dá srovnat s jejími
sestrami ve strední Evrope.
Budapeti se nepodobá. To je zena, která
se s svým snobským vnejskem a arogantním
vystupováním vytahuje s novenabitým
bohatstvím, Praha není ani jako sestra Víden,
prestárlá hrabenka, která se snaí
s jejími zdedenými perky zachovat její
pritazlivost. Praha se nesnaí jako její
sestra Berlin zamaskovat staré jizvy minulosti postmoderním
leskem a ani jako sestra Východní Berlín
s nove nalestenými projskými antikvitami se
Praha nesnaí koupit si místo v ivote
nove lechty evropských mest.
Maticka
Praha neskrývá ze stárne, je to hrdá
a pod povrchem sebejistá zena, která si v
posledních deseti letech vázne uvedomila,
ze si musí ochranovat svoje architektonické
klenoty, které ji byly po staletí darovány.
(Ale peníze dnes zdaleka netací na renovovaci
tak jak by si prála, je to nekdy za cenu straidelného
náhrdelníka skládajícího
se z bílých a edivých kasárenských
ctvrtí okolo jejího krku). Musí
se ale uznat, ze tento osud matky Prahy je typický
i pro dalí evropská mesta.
Kolikrát v historii nebyla maticka Praha znásilnena?
védy, Rakuáky, Nemci a Rusy. Presto
se vdy znovu vzchopila a nasilnikum rekla:
Moje telo jsi dostal, ty padouchu, ale ne moji dui.
Návstevník
nemue v Praze ujít vichrici historie. A ten,
koho zajímají dejiny a kultura, si v Praze
za dlouhé dny prolape podráky
a presto se mu nepodarí více ne jen
privonet k této louce kvetu kultury a historie. A
ten, kdo se zabývá více veci pozemskými,
ten si po nocích oddelá nohy mezi hospodami,
diskotékami, nocními podniky, jazzovými
a rock-kluby anebo dle chuti i obskurními podniky
se sexem.